Rehabilitace
Nadstandardní péče
Nadstandardní péče
Ráno bez bolestí vstanete z postele, pohodlně se osprchujete, hbitě si zavážete tkaničky u bot a neváháte doběhnout tramvaj nebo autobus do práce. Vydržíte stát celou jízdu a házení v zatáčkách nebo přejezd nerovností bez problémů vyrovnáte. Sezení u počítače je samozřejmostí, nikoliv bolestivou aktivitou. Pokud to všechno provádíte bez bolestí zad, můžete svá záda označit za zdravá.
Převážná část české populace to bohužel tvrdit nemůže a tak se pro ně každodenní banální činnosti stávají nezvladatelnými překážkami. Bolesti zad lze dnes bez nadsázky označit za civilizační chorobu, setkalo se s nimi téměř 80 % české populace. Pouze čtvrtina všech bolestí zad je ale způsobena skutečným onemocněním páteře, za zbytek může životní styl nebo nevhodné sportovní či pracovní návyky. Co všechno tedy za bolestmi zad stojí?
„Špatně jsem se vyspal a chytly mně záda“. Pokud jste to nezažili na vlastní kůži, tak jste pravděpodobně od někoho slyšeli. Když se organismu nedostává dostatečného množství kvalitního a nerušeného spánku, stává se mnohem náchylnějším k rozvoji potíží pohybového aparátu. Spánek na nevhodně měkké matraci neposkytuje dostatečnou podporu pro záda, což má za následek nevyrovnaně zatížené zádové svalstvo a otlaky kloubů a obratlů.
Jedná se v podstatě o nezdravý návyk z dětství, který si většina postižených přenáší do dospělého věku, kdy je už velmi obtížné s ním něco dělat. Jak u dětí, tak u dospělých je dobré pro léčbu vadného držení těla zařadit do každodenního programu vhodné sportovní aktivity, ideální je plavání, běh a cyklistika.
Při dlouhodobém sezení v jedné poloze jsou záda daleko více namáhána, snižuje se funkčnost hlubokého stabilizačního systému a zvyšuje se tlak na meziobratlové ploténky. Příčinou často bývá nesprávná kancelářská židle, špatné výškové umístění stolu a pracovního přístroje, zejména monitoru a klávesnice počítače. Dlouhodobým setrváváním v nesprávné poloze se namáhá páteř a vznikají chronické bolesti zad. Sedavé zaměstnání samo o sobě neznamená, že záda začnou nevyhnutelně bolet. Dlouhé sezení je nutné kompenzovat procházkou, během či jinou sportovní aktivitou. Nesmí se zapomínat na uspořádání pracovního prostoru, nastavit monitor a klávesnici do odpovídající polohy, zvolit vhodnou kancelářskou židli a vhodnou pozici sedu. Bohužel ty nejpohodlnější pozice nejsou pro lidská záda nejpříznivější. Na židli je vhodné se nehrbit, nesklouzávat dolů a nevystrkovat hlavu směrem k monitoru. Pracoviště by mělo být ergonomicky uspořádáno a zádové svalstvo je vhodné v sedě i ve stoje pravidelně protahovat.
Pracovní ani sportovní zátěž nemusí být příliš namáhavá, ale pokud se často opakuje a je zaměřena pouze na jednu stranu organismu, záda pravděpodobně začnou bolet. Jakákoliv činnost, která je primárně zaměřena pouze na jednu stranu organismu, musí být kompenzována zátěží na opačnou stranu organismu.
Pohybová aktivita je základem fungování lidského organismu. Člověk s převážně sedavým zaměstnáním nebo častým cestováním autem či vlakem by měl do svého denního programu zařadit také pohyb. Nedostatek pohybu se projevuje úbytkem svalové hmoty a zkracování vazů. To spolu s dlouhodobým trávením času ve strnulých pozicích (na kancelářské židli nebo v autě) vede k vadnému držení těla a ke strukturálním změnám (skolióza, apod.).
K bolestem zad může dojít i vlivem prochladnutí. V případě delšího pobytu ve vlhkém, studeném a větrném prostředí je nezbytné zvolit přiměřeně teplé prádlo a oblečení. Nehledě na aktuální módní trendy je nutné dostatečně chránit páteř. Vlivem přílišného chladu působícího v oblasti zad je příslušné svalstvo ztuhlé a dostatečně nepodporuje správnou funkci páteře.
Nadměrná tělesná váha vede k nevyhnutelnému přetížení kloubů a páteře. Obezita je povětšinou spojená s nedostatkem pohybu, který vede k ochabnutí zádových svalů, které v konečném důsledku nejsou schopné unést nadbytečnou váhu. Lidé trpící obezitou jsou obecně náchylnější k nejrůznějším onemocněním a potížím pohybového aparátu.
Bolesti zad mohou mít původ i v lidské psychice a nadměrném stresu. Lidé pod nátlakem a ve stresu často hrbí ramena dopředu a zbytečně tím kulatí záda. Stres také zvyšuje celkové svalové napětí. Napjaté svaly potom brání uvolnění špatného postoje. Napjatý a shrbený postoj zaujímají zpravidla lidé ve stresu, instinktivně totiž funguje jako ochrana před vnějšími stresujícími vlivy. Organismu a zádům ale víc škodí, než prospívá.
Výše uvedené příčiny patří mezi ty nejznámější, se kterými se lidé běžně setkávají. S bolestmi zad to ovšem není tak jednoduché a záda Vás mohou tzv. chytit i v případě, kdy netrpíte obezitou, jste dostatečně oblečení, aktivní, kvalitně sedíte i spíte. V tom případě je vhodné vyhledat odbornou fyzioterapeutickou péči.
